Jedná se o německou značku, která se od začátku své výroby soustředila na kulturu skinheads a hooligans. Značka vznikla roku 1996 a od jejího začátku se ryhle šířila mezi skinheady a hooligans na fotbalových stadionech a v ulicích.
Tato značka má být pro lidi, kteří se chtějí nějak lišit - mají vlastní názor, nezáleží jim na společnosti a nechtějí dělat jen hloupé ovce.
Jelikož se značka Troublemaker stala oblíbená, začalo se jí věnovat i více pozornosti v okolí justice, tisku a médií. Tyto orgány se ji snaží zastavit a házet jí klacky pod nohy, chtějí tak, aby byla zastavena výroba tohoto oblečení. V roce 2006 zakladatel této značky předává firmu Troublemaker svému známemu (majiteli firmy Hoffmann-Textil v Německu). Ten vlastní značku dodnes.
Společnost Troublemaker má zaregistrované právo na logo A.C.A.B pro velkou většinu evropských zemích, do kterých patří i Česká Republika. To znamená, že tato zkratka ba měla být pouze na oblečení od této firmy.
Roku 1999 čelila firma Troublemaker žalobě za urážku na cti za motiv na jejich oblečení. Nic velké se ho přitom nestalo. Na jednom oděvu byla na přední straně písmena A.C.A.B. Vše ale dopadlo pro firmu Troublemaker dobře. Soud se vajádřil jasně: Nelze jednoznačně vyšetřit a potvrdit, jestli je zkratka A.C.A.B. míněna jako „All Cops Are Bastards“. A i kdyby to tak bylo, tak to nelze kvalifikovat jako urážku konkrétní osoby. Soudkyně to porovnala jako když se řekne: „Vojáci jsou vrazi“, také to neuráží konkrétní osobu. Obžaloba to zkoušela i jinak, argumentovalo motivem na zádech, kde dochází k násilí proti policii. Ale ani tady neuspěla, dle německého soudu se totiž nejednalo o trestný čin.
Značka Troublemaker je k dostání i na několika místech v ČR.

Český fotbal se od jara změní, podle nového zákona se o bezpečnost na stadionu bude muset postarat pořadatelská služba. Policii tak nebude na stadionu vůbec přítomna, to ale neznamená, že by se policie od fotbalových utkání plně stranila.
Policie bude mít za úkol starat se o bezpečnost v okolí stadionu, dbát na fanoušky při cestě na stadion atd. Ovšem v případě, že situace bude bvyhrocená a pořadatelé si nebudou vědět rady, tak policie bude připravená i na zásah na stadionu. Jak vše zvládnout a vypořádat se s problémovými fanoušky má pomoci klubům manuál od ministerstva vnitra.
Ani české vedení fotbalu nechce zůstat pozadu a snaží se dohnat v tomto směru, tolik dávanou za příklad Anglii. Po vzoru Anglie bude tak fanouškovi hrozit nejen pokuta, ale i zákaz vstupu na stadion na pár let.
Další novinkou do které by měly kluby investovat nemalé peníze by měl být propracovaný kamerový systém. 11 klubů by mělo investovat celkem 60 milionů do kamerového systému, tento projekt se zatím netýká pouze těch, které uvažují o stavbě nového či o rekonstrukci stávajícího stadionu.
AGAINST MODERN FOOTBALL! PROTI MODERNÍMU FOTBALU!

Před středečním utkáním německého DFB poháru mezi Dortmundem a Brémami zemřel fanoušek Dortmundu. Těsně před zahajovacím hvizdem se tento 21 – letý fanoušek pokoušel vyšplhat na pletivo na jižní tribuně, to se mu ale nepovedlo a fanoušek tam zemřel při pádu ze 7 metrů.
Mladý fanoušek měl být podle informací pod vlivem alkoholu. A i přesto, že byl hned svěřen do rukou zdravotníků a odvezen do nemocnice, pád nepřežil. Policie uvedla, že se jednalo o nešťastnou nehodu, kde je cizí zavinění vyloučené.

Vzpomínkové video na dlouholetého fanouška.

Minulý rok se odehrálo finále Poháru UEFA mezi ruským Zenitem Petrohrad a skotským Glasgowem Rangers. Utkání se odehrálo v Manchesteru a to na stadionu Manchesteru City. Zápas skončil 2:0 pro Petrohrad, ale to nebylo vše, co se ten den v Manchesteru událo.
Do Anglie přijelo ze Skotska okolo 150 000 fanoušků Rangers! Už od rána to v ulicích žilo a není divu, že na sebe skupinky hooligans Zenitu a Rangers občas narazili. Po jedné z těchto bitek musel být převezen ruský fanoušek s těžkým zraněním do nemocnice, byl bodnut nožem do zad.
Ze 150 000 fanoušků Rangers se na stadion dostala pouze hrstka, zbytek se tak musel přesunout k obří plátnu, kde byl zápas promítán. To by fanoušci ještě snesli, když ale pořadatelé v průběhu zápasu promítání ukončili, neudělali dobře. Fanoušci to brali jako provokaci a nezůstali jen u slovních nadávek. Vydali se do ulic, kde demolovali vše, co jim přišlo pod ruky. Toto řádění odneslo i 15 zraněných polistů.
Jelikož se ani po dlouhé době nepodařilo policii všechny zákeřné fanoušky dopadnout, obrátili se tak na veřejnost. Policie tak uveřejnila na svých internetových stránkách fotky výtržníků z osudové noci (http://www.gmp.police.uk/).

Když jsou fanoušci silnější než policie :-).

SFC Opava – Piasta Gliwice

Opavští chuligáni jsou celý den v pohotovosti a jaké je to překvapení, když se dozvídají o skupince 20 chuligánů z Polska. Opaváci okamžitě kontaktují poláky o domluvě střetu. Ti se však z domluvené bitky snaží stále více vycoucat. A místo domluvených 20 na 20, nabízejí časem polští hooligans pouze 3 na 3, což se nelíbí opavským. Opavaští tak vyhrožují, že pokud se nepostaví minimálně domluvená 15ka, tak bude napadena celá skupina Gliwic. Chuligány Gliwic však tyto výhružky ignorují a přesouvají se na stadion, kde se má odehrát utkání.
Okolo 70. minuty tak plní opavští hooligans své sliby a napadjí příznivce Piasty, přímo na stadionu. Tato šarvátka trvá něco okolo minuty a končí ležícíma chuligány Piasty. Během incidentu se na opavské snese hned několik nadávek a to jak ze strany ostatních fanoušků, tak ze strany hráčů. Před příjezdem Policie se obě skupinky stihli rozutéct.
Utkání je po tomto incidentu po dohodě s hráči a s trenéry ukončeno. Utkání, které se hrálo na umělé trávě v Kylešovicích, tak bylo předčasně ukončeno v 75. minutě, za stavu 1:1.
Jelikož se, ale jednalo o mezinárodní utkání, tak hrozí Opavě uzavření stadionu minimálně na první domácí ligové utkání.

Rostoucí modernizace fotbalu je nezpochybnitelný fakt. Na mnoha stadionech proti těmto procesům protestují skalní příznivci v kotlích. Přesto existuje velká skupina fanoušků, která se v této problematice příliš neorientuje a mnohé negativní důsledky nevnímá v dostatečném kontextu. Zejména těmto lidem je určená následující článek. Pro lepší představu jsou v něm uvedeny zejména tuzemské příklady. Situace v zahraničí je však podobná.

Většina z Vás bude jistě souhlasit s tvrzením, že nezbytným kořením fotbalu je atmosféra na tribunách. Pokud byste seděli na stadioně sami, nikdy si zápas neužijete takovým způsobem, jako ve společnosti tisíců dalších fans. Nemusíte přímo patřit mezi ty nejhlučnější, ale v podvědomí jste rádi, že zde nějaká povzbuzující skupinka s bubny a silnými hlasivkami je. Nikdo nemá rád ty chvíle, kdy je na stadioně ticho jako v kostele. Včetně hráčů samotných.

Navzdory těmto předpokladům směřují kroky vůdčích fotbalových bossů zejména proti aktivním fanouškům. Věrnost příznivců se jim hodí pouze do té doby, než si zakoupí sezónní pernamentku a dres oblíbeného hráče. „Potom už jen seď a mlč. Po gólu můžeš i vstát a tlesknout. Hlavně si pak zase sedni.“ Zhruba takto jde myšlení manažerů shrnout. Nevěříte a přijde Vám to absurdní? Stačí se trochu zamyslet nad některými jejich kroky. V celkovém důsledku spolu všechny následně popsané aspekty souvisejí, ale pro lepší přehlednost jsou zmíněny odděleně.

Komercializace

Zvyšující komercializace se projevuje snad ve všech složkách společnosti. Nevyhýbá se pochopitelně ani fotbalu. Přináší klady i zápory – těm se budeme věnovat podrobněji. Bylo by utopií snažit se těmto procesům bránit systémem nejrůznějších restriktivních zákazů shora. Na druhou stranu ale ani není nutné všem těmto změnám jen nečině přihlížet. Proč bychom měli mlčet, když se náš oblíbený klub přejmenovává na FC Tesco Praha, nebo když se naše posvátné barvy mění podle loga operátora, který si to rozhodl na dvě sezony zaplatit? Právě v tuto chvíli mají přijít na řadu fanoušci, kteří se těmto změnám zásadně postaví. Že je tento boj důležitý, ale že je možné jej i vyhrát dokázali v posledních letech například fans v Ostravě či Liberci. Klubová vedení se rozhodují primárně na základě financí. Pokud se fanoušci diktátu sponzorů postaví, bafuňáři si mnohdy lehce spočítají, že mohu za ztrátu přízně a za potíže s fanoušky v dlouhodobém důsledku tratit víc, než kolik jim přinese sponzorská smlouva. Nezbytným předpokladem úspěšného tažení fanoušků je jejich jednota a jednoznačně formulované požadavky. Poté je důležité najít hranici, za kterou by kluboví bosové neměli zacházet.

TV

S komercializací úzce souvisí i působení televizních společností. Atmosféře na fotbalových stadionech to samozřejmě nepřidává. Přenosy začínají v naprosto nevhodných časech. Fanouškovské šlágry, které by normálně znamenaly plný dům a vynikající atmosféru, bývají silně degradovány. Problémy vznikají jak domácím, tak hostujícím příznivcům. Není například jednoduché doprovázet svůj klub na druhém konci republiky v pondělí odpoledne. Patrný odliv fans znamenající mnohem nižší atraktivitu zápasu, nemůže být ničím kompenzován. Vliv televizních štábů navíc stále roste a pomalu si začínají diktovat i co a jak se smí z ochozů ozývat. S nevhodným termíny TV zápasů nesouhlasí mnohdy ani samotné kluby, ale nemají dostatečnou snahu ke změně. Argument, že bez televizních kamer nebude dostatečně propagován klubový sponzor bohužel v jejich očích vítězí.

Omezování svobody fanoušků

Asi nejznámějším příkladem restrikcí vůči fanouškům je zákaz pyrotechniky. Většinou je ospravedlňován nebezpečím zranění, které si samotní fans mohou při jejím zapálení přivodit. Spíše to však souvisí s celkovým klimatem ve společnosti, kdy má jedinec stále menší prostor pro vlastní rozhodování. Existoval-li by úřad na odpalování pyrotechniky a v něm speciálně vyškolení úřadníci-odpalovači, kteří by samozřejmě dokázali světlici držet důmyslněji než obyčejní lidé, jistě by s pyrotechnikou nebyl problém. Nejlépe,  kdyby ještě fanoušci na tyto vyškolené odborníky přispívali. Přehnanost obav z pyrotechniky podporuje fakt, že při jejím odpalování nebyl na tuzemských stadionech doposud nikdo zraněn. Zejména byl-li o „pyru“ předem seznámen hlavní pořadatel, jsou tyto aktivity naprosto bezpečné. Zvýšené nebezpečí pro fanoušky naopak vzniká, jsou-li světlice odpalovány „načerno“. V tomto případě hrozí zejména poranění fans od přivolané policie, či ochranky. Na rozdíl od pyrotechniky si se zdravím fans mnohdy o dost více zahrávají hráči a jejich výkony.
Omezování fanouškovské svobody se projevuje i v dalších oblastech. Stadiony začínají být rozdělovány na sektory podle tržních segmentů. V nich poté mohou sedět například pouze nekuřáci, teenageři či rodiny s dětmi. (viz. stadion Sparty). Zkuste zapojit vlastní fantazii, kam až může tento vývoj dospět. Kluby či svaz se snaží cenzurovat choreografie a transparenty. Na některých stadionech se například zakazují věšet velké vlajky, které by mohly překrýt reklamní banner. Není zřejmě daleko doba, kdy bude zakázáno i fandění ve stoje.

V tomto kontextu znějí směšně nářky fotbalových činovníků, že se ze stadionů vytrácejí příznivci. Těžko obstojí argument, že jsou stadiony nebezpečnější než dříve. Kdo na fotbal chodí déle než několik posledních let, musí uznat že opak je pravdou.
Je patrné, že mnohé kluby při svém diletantském rozhodování naprosto opomíjejí duši pravého fanouška. Popřípadě ji vůbec neznají. Těžko říci co je horší. Kvůli všem těmto problémům se s odporem vůči moderním trendům ztotožňuje stále více příznivců. V mnoha evropských zemích vznikají skupiny, které si nechtějí nechat ukrást svůj milovaný fotbal. Hlasitě vystupují proti jeho přeměnu v šaškárnu ušitou dle vzoru zámořských sportovních soutěží. V nich už dávno nestojí na prvním místě sport a fanouškovské vášně, ale spíše dostatečná prodejnost Hot-dogů a miliony čumilů u televize.

Čím více lidí si přečte tento článek, tím více lidí si snad uvědomí, co se v dnešním fotbale děje a přestanou být jen neutrálními.

autor: A.M.F.                                                                                                                Zdroj: hooligans.cz

V italském fotbale podle ministerstva vnitra výrazně ubylo nepokojů na tribunách. Vyplývá to ze studie italského ministerstva vnitra, které porovnávalo 1185 zápasů nejvyšších čtyř soutěží v první polovině sezóny s údaji za stejné období v minulém ročníku.

Podle studie klesly násilnosti fanoušků, při kterých došlo ke zraněním, oproti předchozí sezoně z 39% na 28%. Ještě výrazněji však klesl počet zatčení ve spojitosti s fotbalovým výtržnictvím ze 129% na 60%.
Návštěvnosti naopak stoupají, na nejvyšší soutěži chodí na oproti loňskému období o 10,7 procenta více fanoušků. Průměrná návštěva na zápas Serie A tak stoupla z 22.430 fanoušků na 24.825.

Itálie je známa svým temperamentem a není divu, že měla v posledních letech velké problémy s násilím fotbalových chuligánů. Úřady přitvrdily v boji s chuligány po předloňské smrti policisty, který byl zabit při střetu s fanoušky po utkání v Catanii. O pár měsíců později zastřelil policista na dálničním odpočívadle fanouška Lazia Řím (rekonstrukce vraždy viz. video). Tam si dali dostaveníčku chuligáni Lazia a Juventusu.
Jako by se Itálie snažila dohnat Anglii. Chudáci fanoušci v Itálii, kterým se tak zakazujou výjdezdy ven atd.
Contro il calcio moderno.

Španělská federace potrestala Real Madrid pokotou 3000 Eur. Realu Madrid byla udělena pokuta za fanoušky, kteří měli hajlovat a provolávat fašistická hesla, dokoce měli být k vidění i fašistické symboly, to vše v zápase

Real : Osasuna.

Skupina fans Realu, kteří sídli za bránou stadionu Santiaga Bernbéua měli skandovat hesla jako jsou – “fašismus navěky“ nebo “pylonová komora“. K tomu se mělo přidat již uvedené hajlování či vyvěsené vlajky se symboli tohoto hnutí.
O tomto všem informoval hlavní rozhodčí zápasu - Alfonso Perez Burrull.

Není také žádnou novinkou, že skupiny Realu, jako jsou Ultras Sur 80’ nebo Orgullo Vikingo patří k příznivcům extrémní pravice.

Čtveřice anglických fanoušků byla potrestána zákazem vstupu na stadióny na nejbližší tři roky. Fanoušci byli obviněni za rasistické urážky na adresu obránce anglického klubu FC Portsmouth - Sola Campbella. Tento incident se odehrál při zápase FC Postsmouth - Tottenham Hotspur, který se odehrál 28.9.2008.

Fanoušci Tottenhamu totiž neodpustili Campbellovi jeho přestup z roku 2001, kdy přestoupil z Tottenhamu do nenáviděného Arsenalu.

Policie celkem obvinila z rasismu 11 fanoušků, ale z toho jen 4 byli odsouzeni. Ti si tak budou muset další tři roky vychutnávat fotbal jen z televize.

Policie dokonce zveřejnila jména těchto fanoušků, těžko říct, jestli by jména zveřejnila i pokud by se jednalo např. o nějakého dětského pedofila.

Jména fanoušků: Keith Stevens (54 let), Richard Gibbs (36), Stuart Turner (34), Oliver Sylvester (24).

Na fotbalovém turnaji v Uruguayi byl při potyčkách fanoušků postřelen jeden z příznivců montevidejského klubu Nacional.

Policie při potyčkách zatkla 93 lidí, z toho 15 osob ještě nedovršila plnoletosti.

Postřelený muž je momentálně umístěn v nemocnici na jednotce intenzivní péče.

Nepokoje se rozpoutaly po sobotním utkání čtyřčlenného turnaje s názvem Copa Bimbo kde vyhrál tým Nacionalu 2:1nad týmen Peňarol. Vše probíhalo jako obvykle a fanoušci se mlátili jako hlava, nehlava. Vše se, ale hned změnilo, když fanoušek Peňarolu vytáhl zbraň a 6krát střelil do fanouška Nacionalu.

Pro tým Nacional nejsou problémy s fanoušky žádnou novinkou. Do nového ročníku nejvyšší soutěže začne s odpočtem tří bodů, za listopadové řádění příznivců během utkání s Danubiem (viz. video). Asi stovka chuligánů vyzbrojená různými tyčemi tehdy vtrhla na hřiště a zaútočila na soupeřovy příznivce. Tři fanoušci Nacionalu a jeden Danubia později stanuli před soudem.