Ultras nemá jméno, jen dobří přátelé ho znají. Ultras nemá obličej, většinu času jeho hlavu kryje kapuce a šála jeho tvář. Ultras se neoblíká jako ostatní a nenásleduje poslední trendy. Když jde ulicí, ikdyž nemá znaky skupiny je rozpoznatelný. Ultras útočí když je napaden a pomáhá když je to potřeba, nikdy nepřestává být ultras ani poté co odloží svou šálu a vrátí se domů, bojuje 7 dní v týdnu.

Zkušený Ultras vede příkladem mladé, mladí mají respekt před staršími ultras. Mladí ultras jsou hrdí když stojí vedle někoho zkušenějšího, učí se z kritiky staršího Ultras, zrudnou když jim podá ruku. Když se normální člověk dívá na Ultras nerozumí mu, ale on nechce být pochopen, nebo vysvětlovat o čem to je. Každý Ultras je jiný: jsou zde takoví, kteří nosí fanouškovské znaky nebo klubové barvy a jsou zde i jiní kteří něco takového na sobě za celý život neměli. jsou zde takoví kteří cestují jen se svou skupinou a takoví kteří jsou individualisté a jsou svou vlastní skupinou.

Ultras jsou rozdílní, ale co je spojuje je láska k jejich klubu, jejich odhodlání stát 90 minut na nohách ve větru, dešti, jsou spojeni skandováním plným hlasem, spojeni zatímco spí napůl opilí ve vlaku vezoucím je z výjezdu, spojeni v pochodu přes centrum města soupeřova týmu, spojeni jedním sendvičem o který se dělí čtyři z nich po mnoha hodinách hladu, spojeni jednou společnou cigaretou, spojeni jedním pohledem na svět, jedním ideálem, jednou a jedinou mentalitou.

Všechny věci, které nás spojují dohromady, ve stejné vzdálenosti světa od nás: od rozčílených rodičů, tupých bratranců, bojících se spolužáků a spolupracovníků a od netolerantních učitelů nebo šéfů. Ultras není vandalismus nebo násilí bez důvodu, je to neustálá obrana životního směru, který neupadá do krizí kvůli sociálním problémům, kvůli hloupé televizi, kvůli diskotékám které lákají stále víc a víc mladých ale ze všeho nejvíc NEOSPRAVEDLNITELNÝCH REPRESÍ od policie a federací.

Být Ultras je tohle a mnohem víc, emoce a vášně které nemůžeš vysvětlit lidem, kteří si nepřejí rozumět a raději jednoduše otočí své hlavy a pokračují v žití za černým sklem, lidé kteří nikdy nebudou mít odvahu rozbít ten kus skla a vstoupit do světa.

Fotbal je pro mě a pro Tebe a ne pro zasranej průmysl !!!

zdroj:ultras12.cz

Ben Sherman je základní značka kultury Mods, a z této subkultury pak její cesta vedla k fotbalovým chuligánům. Značka byla založena v roce 1963 Arthurem Bernardem Sugarmanem, který si poté změnil jméno na Ben Sherman, během jeho 17tiletého pobytu v USA. Jedná se samozřejmě o britskou značku z jihoanglického města Brightonu, zabývající se zejména výrobou košil, obleků a bot Ale i jinými výrobky.

Na některém oděvu Ben Shermana je znázorněn kruhový erb (roundel) britského Královského letectva v barvách modro-bílo-červené barvy, často nazývaný mezi mods - terč. V novější době jsou košile Ben Sherman dobře rozpoznatelné podle komplexního designu, takzvaného Carnaby stylu (Carnaby Street je nejznámější ulice módy a životního stylu v Londýně ve čtvrti Soho). Firma Ben Sherman se zabýva vyrobou nejen pro muže, ale i ženy a děti.

Ben Sherman byla první firma, která začala vyrábět proslulé zapínací košile tzv. Oxford, které se staly základem módy pro subkultury mods, skinheads a suedeheads. Inspirací k těmto košilím, které z počátku šedesátých let začal tento podnikatel vyrábět, byl elegantní styl Univerzitní ligy, který viděl na univerzitách právě za svého pobytu v USA. Úspěchy s ním přišly velmi brzy, a v zápětí se už věci Ben Sherman prodávaly napříč Evropou i v USA.

V roce 1967 již otvírá v turistickém městě Brightonu, jehož pláže jsou cílem domácích turistů, obchod na Duke Street. A tehdy se zrodil kult, kdy mladí začali toužit po Oxfordských košilích se zapínacím límečkem.

Dále už následovala expanze do londýnské Carnaby Street, kde objednávky převyšovaly možnosti původní továrny v Brightonu, a tak byla výroba přesunuta do Severního Irska. Samotný podnikatel Ben Sherman prodal svou společnost v roce 1975 a odstěhoval se do Austrálie, kde žil až do své smrti v roce (1987).
Věci od Bena Shermana byly po téměř 50 let součástí různých subkultur. Zatímco na anglických stadionech se objevovaly košile Ben Sherman už od 60tých let, tak od 90tých let nastalo určité přesycení kostkovanými košilemi, a Ben Sherman je už jen velmi málo vidět u britských chuligánských gangů, zatímco v ostatních evropských zemích je stále populární i mezi hools.
BS není až tak značka o oblečení, ale o způsobu životního stylu.

Značka Ben Sherman pronikla v posledních letech i mezi příznivce hip-hopu, techna a housu. Firma koncem devadesátých let si dokonce zaplatila několik reklam v německých techno časopisech.

zdroj: hooligans.cz

Argentina

Smrtí fanouška skončila bitka, která vypukla krátce po utkání na stadiónu v Santa Fe.

Po bezbrankovém utkání mezi Colónem a Godoyem Cruz(hráno 22.11.2008 poz.red.) se do sebe pustili fanoušci obou klubů. Dvacetiletý Daniel Lopez utrpěl při rvačce smrtelné zranění. Lopez inkasoval 5 bodných ran do těla a i přesto, že byla hned zavolaná záchranka, mu už nebylo pomoci a zemřel tak při převozu do nemocnice. Tento trestný čin, zatím neznámého fanouška je nahrán na bezpečnostní kameře ze stadiónu. Policii se ho ještě nepovedlo zatknout.

V České Republice je něco takového nevídané, ale v Argentině ne!

Je to způsobené argentinským temperamentem a nebo špatnou prací policie?

zdroj:sport.cz

Utkání Celticu Glasgow proti Manchesteru United (hráno 5.11.2008 pozn.red.) v základní skupině E Ligy mistrů nebylo zajímave jen svou vysokou kvalitou utkání, ale i vběhnutím fanouška na hrací plochu v průběhu utkání. Většiná médií o této informaci ani neinformovala, neboť nechtéjí medializovat jakékoliv výtržnictví, my vás však informujem !
Osmnáctiletý fanoušek Celticu John Murphy vběhl na hřiště, kde narušil poklidný průběh utkání. Nejenže ohrozil bezpečnost hráčů, ale mohl i vyvolat strkanici či jiné konflikty. Fanoušek si svou chvilku “slávy” příliš neužil.

Svůj čin si totiž nepamatuje, protože se už od dopoledne naléval v místních hospodách a poté šel fandit svému oblíbenému klubu i přes zákaz vstupu na stadion s alkoholem v krvi.
Soud mladíka odsoudil k 6 měsícům odnětí svobody a 5 let nesmí vstoupit na jakýkoliv stadion.
Mladíkovi nepomohlo ani poslání omluvného dopisu klubu. Utkání skončilo 1 - 1.

Zdroj:sport.fotbal.cz

Okolo 400 policistů a 50 strážníků bude v pohotovosti na zápas mezi Sigmou Olomouc a Baníkem Ostrava. “Policisté budou od rána monitorovat pohyb fotbalových fanoušků ve městě a také v průběhu cesty vlakem z Ostravy do Olomouce. Po příjezdu budou fanoušky policisté doprovázet od vlakového nádraží v Olomouci na Andrův stadion,” uvedla policejní mluvčí pro olomoucký kraj.

Kvůli utkání budou mimořádná opatření také v dopravě. Po příjezdu vlaku s fanoušky bude od 15.00 výluka tramvají směrem od nádraží na Masarykovu ulici a tramvaje pojedou přibližně půl hodiny pouze ve směru na Třídu Kosmonautů. Po dobu, kdy půjdou příznivci Baníku Ostrava na stadion, budou postupně uzavřeny pro veškeré ulice pro dopravní prostředky. Dopravu budou na místě usměrňovat policisté a strážníci městské policie. S podobnými opatřeními, včetně výluky tramvají, budou muset lidé počítat také po utkání.

Policisté zároveň doporučují majitelům podniků a prodejen v ulicích, kterými budou fanoušci Baníku procházet, aby raději v uvedenou dobu uzavřeli své provozny a snížili možné poškození objektů. Majitelům motorových vozidel doporučují, aby ze stejného důvodu nenechávali zaparkovaná auta v uvedených místech, kama budou fanoušci procházet.

zdroj: (CTK),idnes.cz

Od fanoušků Ostravy se očekává, že vyprodají obloukovou tribunu a vytvoří tak pro své hráče domácí atmosféru.

Proběhne utkání v klidu ze strany fanoušků nebo vypuknou nepokoje jako při minulém zápase v Olomouci??

Napište svůj názor do diskuze.

Argentina:

Independiente Avellanedu – River Plate 0 : 1

113 fanoušků argentinského klubu River Plate uneslo v den zápasu (16.11.2008) s městským rivalem Independiente Avellanedu autobus. Řidiče donutili jet na místo utkání (klub sídlí na okraji Buenos Aires) a to co nejrychleji, tak aby stihli začátek zápasu. Argentinská policie všech 113 fanoušků dopadla. V současnosti je zadržováno 60 fanoušků, kteří čelí obvinění nejenom z ůnosu autobusu, ale i z vykradení dvou obchodů v centru Buenos Aires, zbylých 53 fanoušků bylo propuštěno.

Tento případ však není v Argentině ojedinělý. Minulý víkend se fanoušci druholigového týmu Chacarita dopustili toho samého přestupku. Ze strachu, že nestihnou včas utkání unesli 2 autobusy. Krom toho, že donutili řidiče k rychlé jízdě je policie viní i z okradení cestujících v městském autobuse. Za tyto činy bylo zatčeno 36 mužů a 3 ženy.

Jak to vypadá, tak v Argentině je nejspíš zaměstnání řidiče autubusu velice rizikové povolání.
Nutno dodat, že ani v jednom případě fanoušci utkání nestihli a zápas nakonec stejně nevideli.

zdroj: hooligans.cz

Padesát vytržených sedaček, světlice a dýmovnice! Fanoušci fotbalové Sparty a jejich chování udělalo pořádnou kaňku na nedělním derby s falešnou Bohemkou . „Jako pořadatel mám s podobným řáděním v hledišti bohaté zkušenosti, ale sparťany nikdo nepřekoná,“ řekl hlavní pořadatel utkání Jaroslav Vlasák.

Střížkov v neděli porazil v menším pražském derby Spartu. Tři dny po utkání se však mluví hlavně o výtržnictví fanoušků Sparty, kteří během utkání řádili ve svém sektoru.

Jedná se o to, že fanoušci Sparty vytrhali sedačky, kterých poškodili celkem padesát. Pak tam naházeli světlice a dýmovnice. Když rozhodčí pohrozil, že utkání ukončí, tak jakoby trochu dostali rozum, asi se také báli zákroku policistů, kteří tam u jejich sektoru byli. Pořadatelská služba si pak pro tři hlavní aktéry došla, vyvedla je, předala Policii ČR, ta je identifikovala a předvedla na oddělení.

Ze zápasu existuje záznam z kamery, která byla namířená přímo na kotel hostů. Probíhá identifikace hlavních aktérů, pokud dojde ke shodě se zadrženými, bude na ně podáno trestní oznámení.

Nabízí se otázka:

Co dělat, aby se podobné excesy do budoucna neopakovaly? Neměly by třeba kluby zodpovídat za své fanoušky i na zápasech na hřištích soupeře?

Názory:

„To by určitě bylo rozumné, ale tady u nás je hlavně potřeba monitorovací systém. Dělají to totiž jedinci, sice pak při tom incidentu zavládne davová psychóza, ale problémy dělají jen někteří jedinci. U nás je hlavně potřeba aby samotná policie a pořadatelská složka nevyvolávala konflikty a soustředila se na svou práci.“

„Měli bychom to udělat po vzoru Anglie, monitorovací systémy, postihy pro jednotlivé fanoušky, kteří budou dělat problémy. Třeba zákaz vstupu na české stadiony by byl vhodný trest.“

Napište prosím své názory na toto téma do komentářů k příspěvku.

A.C.A.B

Always Carry A Bible nebo All Coops Are Bestards ?

Jak pro koho… historie zkratky A.C.A.B. se datuje do 20.století. Nejdříve se začala objevovat vytetovaná na tělech britských vězňů. Dávali tím najevo svůj postoj k policii. Později začaly vznikat i jiné náhražky než  „Vždy nos u sebe bibli“. Objevilo se například Apel, Citron, Ananas, Banane nebo Acht Cola, Acht Bier nebo třeba „All Colours Are Beautiful“ a spusty dalších. Později začali v Německu zkratku šifrovat čísly 1.3.1.2., kvůli častým kontrolám fanoušků s A.C.A.B. na oblečení.

Troublemaker

V roce 1999 čelila firma Troublemaker žalobě pro urážku na cti za jeden motiv na jejich oblečení. Na přední straně oděvu byla natištěna písmena A.C.A.B. Obvodní soud se k celé této věci vyjádřil tak, že nelze jednoznačně vyšetřit a potvrdit, jestli zkratka A.C.A.B. je míněna jako „All Cops Are Bastards“ (Všichni policajti jsou bastardi), jak tvrdila obžaloba, i kdyby to tak bylo, tak to nelze kvalifikovat jako urážku konkrétní osoby, protože „All Cops“ (všichni policajti) nejasně definuje, o jaký kolektiv se jedná. Soudkyně pak toto heslo dala do porovnání „Vojáci jsou vrazi“, kdy i toto může být pro vojáka urážlivé, ale též to není možné soudit, jako urážka na cti konkrétního člověka.

Firma Troublemarker si nechala mezinárodně zaregistrovat práva na logo A.C.A.B. znamená to, že toto logo smí být pouze na výrobcích od Troublemarkeru a nebo s jejím souhlasem.

Vzniklo také mnoho písní o A.C.A.B., jedna se tak dokonce jmenuje, od skupiny The 4-skins

Emancipace míří i do světa Hooligans

Křehké dívenky a tvrdé bitky? V polském fotbalovém prostředí zřejmě smutná realita. Tamní policie na poslední chvíli zabránila ozbrojené potyčce mezi skupinami mladých fanynek. Podle televizní stanice TVN24 zadrželi policisté ve městě Tczew devatenáct dívek ve věku 14 až 17 let vybavených dlouhými dřevěnými tyčemi.

Školačky, které se hlásí k příznivcům Lechie Gdaňsk a Arka Gdyně, si předem domluvily bitku na jednom ze sídlišť. Dívky si museli na policejní stanici přijet vyzvednout rodiče. I v ČŘ je známo, že se na bitkách objevují dívky, buď to jako bojovnice (samozřejmě, že proti mužům a pravidla zůstávají stejná) nebo jako ošetřovatelky.

Násilí, které provází fotbalové zápasy v Polsku velmi často, je ožehavým problémem v zemi spolupořadatelů mistrovství Evropy v roce 2012.

Hooligans

(počeštěný tvar „chuligáni“) je dnešní označení pro radikální fanoušky. V současné době jsou hooligans fanoušci, kteří se organizují za účely střetů s fanoušky ostatních fotbalových klubů. Často jsou za chuligány označování i členové tzv. „ultras“ skupin, kteří většinou nemají s násilím na stadionech i mimo nich nic společného a starají se pouze o fanouškovské choreografie během zápasu. Ke zmatení těchto pojmů v českém prostředí přispívá i skutečnost, že některé skupiny chuligánů mají slovo ultras ve svém názvu.

Smysl hooligans skupin

Smyslem chuliganských skupin nebývá klasické fandění svým klubům, respektive je toto fandění přeneseno do zcela jiných sfér, kdy „zápas“ v pojetí hooligans skupin není samotné utkání, ale bitka mezi gangy soupeřících fotbalových týmů týmů. Bývá označována jako tzv. „Třetí poločas“. V současné době se hooligans jednotlivých týmů domlouvají na střetech spíše mimo stadiony na smluvených místech, důvodem je hlavně utajení před policií. Bývají domluvení nejen na místě, ale i na způsobu boje, počtu účastníků… Mnoho členů hooligans skupin bere za protivníky čistě jen jiné gangy a mezi „normálními“ fanoušky výtržnosti nevyvolává.

Organizace skupin

Každá skupina má svého(své) vůdce, většinou jimi bývají ti starší, kteří poté „zaučují“ mladíky ve svých řadách. Často se také může stát, že se spojí i dva různé celky z jiných sportovních klubů a utvoří tzv.družbu a společně si pomáhají a bojují proti ostatním klubům. Nemusí se jednat vždy o spojení jen dvou klubů. Z fotbalového chuligánství se tak stal velký fenomén, jednotlivá uskupení mohou být vysoce organizována, mezi (i znepřátelenými) tábory funguje jakási diplomacie, existují různé pakty o neútočení – smíry. Mezi skupinami chuligánů existují i určitá nepsaná pravidla, která jen dokazují organizovanost a domluvu, jedná se především o chování před policií, vyznávání “fair-play” v boji, někteří chuligáni též považují za prohřešek napadání normálních fanoušků, či útěk z boje.

Kultura

V současnosti existuje množství filmů, knih, zinů, atd. Nemluvě o internetových webech, kterých je nespočet. Mezi chuligány jsou oblíbené i různé značky oblečení ať už české nebo zahraniční (Thor steinar,Everlast,Grassel,Nibelung,…)

Náš tip -  film Proč? kniha Hoolifan

Hooligans-Ultras

Ultras a Hooligans skupin jednotlivých klubů je pokaždé jiná, někde se vzájemně prolíná, zatímco jinde mohou vůči sobě oba tábory vystupovat nevraživě. Existuje mýtus, že Hooligans jsou Ultras a naopak!